Výlet na Bábu

Z Jemnice se vydáme po zelené turistické značce přes sídliště „U Víta” směrem k zahrádkám za Jemnicí. U vodárny odbočíme vlevo a pokračujeme po asfaltové komunikaci přes Městský les. Cestou potkáme Javorní horu (554 m n. m), Modrácký kopec (572 m n. m.) a Inženýrský kopec (602 m n. m). Za Inženýrským kopcem mineme zelenou turistickou značku a na další křižovatce se dáme po asfaltové cestě z kopce dolů k rybníku Záděra. Za ním se napojíme na cyklostezku č. 26 a pokračujeme do obce Lomy. V obci se držíme zelené turistické značky, která nás zavede až do Radkovic u Budče. Po příjezdu na hlavní komunikaci se dáme vlevo – směr Budeč (napojíme se na cyklostezce č. 5124). Asi po 1,2 km přijedeme k Suchému mlýnu, kde z hlavní komunikace odbočíme vpravo ke Šmahlovu rybníku a pokračujeme po cyklostezce č. 5124 do Knínic (1). Obcí pojedeme stále rovně, cca 400 m za křižovatkou s hlavní komunikací se odpojíme od cyklostezky č. 5124 a pokračujeme rovně kolem rybníka Husinec (rybník máme po levé ruce). Na rozcestí na konci rybníka pokračujeme rovně po polní cestě. Přejedeme struhu potoka Prokopka a pokračujeme vpravo kolem rybníka U Skřípku k Obecnímu rybníku. Zde se napojíme na modrou turistickou značku, po které pokračujeme vpravo. Na asfaltové komunikaci se k modré turistické značce připojí ještě cyklotrasa č. 5220, zde pokračujeme také vpravo až k odpočívadlu Magdalena (2). Tady je možné si odpočinout v přístřešku a nabrat síly na další cestu. Z Magdaleny pokračujeme vlevo po silnici do Nové Říše (souběžně s červenou turistickou značkou a cyklotrasou č. 5220). Po příjezdu do Nové Říše (3) přejedeme potok Vápovka a držíme se stále rovně - směr centrum města. Pokud budete mít chvíli čas, doporučujeme centrum města navštívit. Asi 200 m od potoka bude ve stoupání do centra po levé straně zatravněný trojúhelník. Zde odbočíme vlevo do ulice Na Kopečku, kterou pokračujeme stále rovně. Před Penzionem U Pelejových se dáme vlevo a opět přejedeme potok Vápovka. Za mostem se dáme vpravo a podél potoka dojedeme až do Červeného Hrádku. Přijedeme k Mlýnskému rybníku, kde se dáme po asfaltové komunikaci z kopce dolů do obce. Pod kopcem na křižovatce se napojíme na cyklotrasu č. 5124 a pokračujeme vlevo. Zde nás čeká stoupání asfaltovou lesní cestou až ke stavení, kde najdete pamětní desku Otokara Březiny. Lesní cestou pokračujeme dále až na křižovatku, kde se napojíme na modrou turistickou značku a cyklotrasu č. 5220. Zde se dáme vpravo a po asfaltové lesní cestě pokračujeme až k vysílači – rozcestí Nad Jersicemi. Budete-li mít dostatek sil, udělejte si krátkou zajížďku na jeden z nejvyšších kopců v okolí – vrch Bába (665 m n. m). Od vysílače je to cca 1,2 km a vede tam modrá turistická značka. Z vrcholu se vrátíme zpět k vysílači a budeme pokračovat vpravo po asfaltové cestě a cyklotrase č. 5220 až do obce Budíškovice (4). Na návsi za obecním úřadem se napojíme vpravo na hlavní silnici č. 151. Z té však hned po 150 m sjedeme vlevo. Stále se držíme cyklotrasy č. 5220, která nás zavede až na okraj obce Třebětice. Před obcí se napojíme na červenou turistickou značku, po které pokračujeme vlevo po polní cestě až do obce Louka. Projedeme návsí obce a po červené značce pokračujeme až na křižovatku s hlavní komunikací č. 410. Zde si můžete udělat opět malou zastávku a navštívit hrobku rodu Pallaviciniů (přístupná je pouze z venku, při některých příležitostech jsou otevřeny i interiéry). Na křižovatce pokračujeme vpravo po cyklostezce č. 26 a souběžné červené turistické značce. Ty nás zavedou kolem Červeného rybníka zpět do Jemnice. Mineme také přírodní koupací biotop, který doporučujeme v letních měsících navštívit.

• (1) Kostel Povýšení sv. Kříže v Knínicích je barokní kostel zbudovaný v letech 1715–17 jako součást jezuitské rezidence jihlavských, posléze telčských jezuitů. V jižním průčelí ke kostelu přiléhá sýpka, která původně sloužila jako obytná budova.
• (2) Barokní kaple sv. Magdaleny byla v roce 1807 odsvěcena a přestavěna na myslivnu. V letech 1924–29 zde pobýval básník Otokar Březina.
• (3) Klášter Nová Říše byl původně ženský klášter, který založil vojenský velitel Markvard z Hrádku roku 1211. Během husitských válek byl zpustošen a i přes snahy o zachování řádu v roce 1597 komunita vymřela. O rok později do kláštera přišli dva mniši a v následujících letech začala přestavba kláštera a jeho kulturní vzestup. Rozvoj ukončil rozsáhlý požár v roce 1813. V roce 1942 zde vzniklo sídlo Hitlerjugend a od roku 1950 vojenské skladiště. Dnes je opět plně v rukou premonstrátů a pro návštěvu si můžete vybrat z několika prohlídkových okruhů, které Vás zavedou do opatského kostela sv. Petra a Pavla s nádhernou vnitřní výzdobou, kaple sv. Anny, rozsáhlé knihovny, hudebního sálu, prelatury nebo síně osobností.
• (4) Zámek Budíškovice vystavěl Maxmilián Leopold z Castelma v roce 1690 na renesančních základech. Je to čtyřkřídlý barokní objekt s nádvořím, které ze všech stran lemují arkády. Roku 1760 se dostal do vlastnictví rodu Wallisů, kteří jej drželi až do roku 1945. V 19. století byly provedeny pouze menší stavební úpravy, zároveň byl založen rozsáhlý park s oborou. Zámecké prostory využíval do roku 2018 domov pro seniory.