V době životní síly muselo jít o strom hodně košatý a mohutný. Dnes vyrůstají z ušlechtilého, a z velké části ztrouchnivělého kmene jenom tři poměrně slabé větve, které se v létě ještě zazelenají na důkaz toho, že lípa zcela neodumřela.

Kmen je nahoře, v místech, kde se dříve rozrůstaly větve koruny, pokryt zrezavělou plechovou stříškou a dutiny ztrouchnivělého stromu jsou vyzděny. Nebýt tohoto ochranného opatření, trosky lípy by se na zemi neudržely. Zastavíme-li se před touto starou lípou, rádi bychom se dozvěděli, jak je vlastně stará.

Nikde ve starých listinách nenacházíme žádnou zmínku, kdy a kým byla zasazena; povědomí o těchto okolnostech už dávno zmizelo v propadlišti času. A to je živná půda pro různé dohady.

Jeden z nich se vztahuje k pověsti o pobytu královny Elišky Přemyslovny v Jemnici. Lípa prý byla zasazena za jejího zdejšího pobytu, tedy asi před 660 lety.

Na tuto lidovou pověst navazuje další pověst, že prý už pod ní kázal výmluvný františkánský mnich Jan Kapistrán. Ten byl vyslán do našich zemí, papežem Mikulášem V. v létě roku 1451. Z jeho podnětu prý byl také postaven v těchto místech v létech 1451 až 1455 františkánský klášter s kostelem sv. Víta.

Další verze říká, že lípu zasadili korunou dolů Františkáni, když opouštěli klášter. Františkáni byli řádem chudých mnichů, a proto se jim také říkalo Bosáci.