Vytisknout

První zmínka o zámecké zahradě je z roku 1665, kdy bylo zaznamenáno placení za materiál potřebný ke stavbě vodotrysku.

Avšak lze předpokládat, že historie zahrady sahá ještě o něco dál.

Roku 1755 zdědil Jemnici hrabě Daun, za jehož vlády byla upravena již existující starší zahrada. 24.4.1795 je v jistém odhadu zmiňováno, že k zámku patří panský libosad, okrasná, ovocná a kuchyňská zahrada, několik skleníků a pařníků. Barokní zahrada navazovala na východní stranu zámeckého areálu, byla obdélníkového tvaru a obehnána na všech stranách zdí. Tato se zachovala pouze na severní straně. 1824 byl do zahrady zakomponován i tzv. "zahradní rybník".

Na východě zahrada dosahovala až k dnešnímu podniku Jemča, kde se obvodní zeď nápadně zalamuje. Silnice, která dnes odděluje park od zámku tehdy ještě neexistovala a libosad tak byl přímo napojen na zámek. K severní obvodové zdi byly přistavěny skleníky. Z barokní výbavy se také zachoval kruhový bazén ze žulových segmentů s průměrem 4m. Mimo barokní zahradu se nacházela budova sloužící k čerpání vody z rybníka (zmínka o ní pochází z roku 1841).Existence horního rybníku je doložena až po roce 1815.

Za hraběte Stadiona (v letech 1815-1842) došlo k podstatnému rozšíření "velké zahrady". Kolem zámku ruší poslední zbytky příkopů a valů a rozšiřuje park o jižní stráně mezi zámkem a Vobůrkou. Východním směrem byl park rozšířen o novou "umělou louku", dále byl do parku zapojen "zahradní rybník" a podstatně zvětšen a prohlouben i horní rybník. Na jižní straně horního rybníka od hráze až po studnu byla zřízena jízdní cesta. Ve staré barokní zahradě byly rozšířeny a upraveny barokní skleníky, centrální osa barokní zahrady byla převedena z pískové úpravy na travnatý porost. Pravidelný rastr z 18. století byl změněn na romantickou síť cestiček a rostlinného porostu. Pouze v zadní části zůstala pravidelnost zachována, protože se jednalo zřejmě o štěpnici.

Na podzim roku 1817 bylo započato s budováním nové cesty od města k zahradnímu rybníku a tím došlo k oddělení zámeckého areálu od vlastního parku. Budování cesty bylo ukončeno v roce 1818.

Zámecký park
Zámecký park
Zámecký park
Zámecký park
Zámecký park
Zámecký park
Zámecký park
Zámecký park
Zámecký park
Zámecký park
Zámecký park
Zámecký park
Previous Next Play Pause

Roku 1842 panství koupil markrabě Alfons Pallavicini. Ten pak pokračoval v úpravách zahrady. Roku 1844 byly postaveny další skleníky podél ohradní zdi směrem na východ a 1898 je nabarvena a opravena vnější plocha zahradní zdi a opravena hráz rybníka v dolní zámecké zahradě. Kolem roku 1900 mizí v nejbližším okolí zámku poslední zbytky valů a příkopů. Před východním průčelím zámku se terén srovnává a mírně klesá až na úroveň terénu velkého parku.

Pod hrází dolního rybníka byl zřejmě koncem 19. stol. park rozšířen až k nové silnici. Původní oplocení parku tvořila zeď. Po vybudování nové silnice roku 1817-1818 vznikl mezi hrází a novou silnicí hluchý prostor. Ve hrázi byli prolomeny dva průchody zaklenuté mosty a prohlubeň pod hrází byla zaplněna vodou. Původní obvodová zeď byla nadále zachována. Tato část rybníka byla však zrušena a zasypána v 50. letech. Zároveň byla zbourána i obvodní zeď. Dnes je v těchto místech autobusové nádraží.

Není známo kdy, ale asi na přelomu 19. a 20. století bylo v parku u dolního rybníka vybudováno alpinum se zaklenutou kamennou bránou. Pod kamenným obloukem stála socha panny Marie v životní velikosti.

Po roce 1938 postavila v parku armáda betonové baráky. Zahrada před zámkem byla zrušena a armáda tento prostor zaasfaltovala a používala jako cvičiště. Tyto úpravy byly odstraněny v letech 1995-1998.

V 50. létech bylo v parku vybudováno hřiště. Dále byla na pozemku parku postavena prodejna Jednoty, právě v místech, kde stála barokní fíkovna a oranžérie. O sklenících a jejich zániku se nepodařilo najít jakékoliv materiály.